V hlavní roli biomedicína, vědecké nápady a jejich využití v praxi

Fakulta aplikovaných věd (FAV) Západočeské univerzity v Plzni hostila v pondělí 11. listopadu dvě akce, které názorně předvedly, jak má vypadat úspěšná spolupráce vědecké sféry s praxí. Zapadly do obrazu Plzeňského kraje jako regionu, v němž se daří výzkumu, vývoji a inovacím. Setkání Let's NTIS s podtitulem Biomedicínské inženýrství pořádalo fakultní výzkumné centrum Nové technologie pro informační společnost, jež se pod zkratkou NTIS skrývá. 
Vzdělání
Výzkum a vývoj

„Naše výzkumné centrum rozvíjí všechny obory, které na fakultě máme v podobě studijních programů, tedy kybernetiku, informatiku, mechaniku, fyziku, matematiku a nejnovějším oborem v portfoliu je geomatika. Žádný nemá v přívlastku bio, ale dnešní setkání potvrdí, že řada z nich má velmi výrazné aplikační možnosti v odvětví biomedicíny,“ řekl úvodem ředitel NTIS prof. Pavel Novák s tím, že centrum setkáním obnovuje někdejší tradici pravidelných prezentací jeho týmů a další by měly následovat.

Přednáškový sál zaplnili nejen členové a členky akademické obce, ale část publika dorazila také ze středních škol. 

První blok a následnou diskuzi věnovalo centrum využití Data Science v biomedicíně, druhý biomechanice. Roman Mouček z katedry informatiky a výpočetní techniky hovořil o elektrické aktivitě mozku a jejím využití například při neurorehabilitaci, Lucie Houdová z katedry kybernetiky navázala přednáškou o data science, spolupráci s Českým národním registrem dárců dřeně a s Nadací pro transplantace kostní dřeně a o informačních systémech, které lékařům významně usnadnily vyhledávání dárců. Jaký pomocník to je, potvrdila lékařka Veronika Bergerová z Hematologicko-onkologického oddělení FN Plzeň, kde proces hledání dárců začíná vyšetřením takzvaných HLA znaků. „Výsledky potom odešleme do Českého národního registru dárců kostní dřeně a díky systému Západočeské univerzity jsme schopni se propojit s ostatními registry na celém světě a najít vhodné dárce,“ popsala.

Druhý blok zahájil odborník na biomechaniku Libor Lobovský, jehož tým se na popud ortopedů zabýval možnostmi fixace zlomeniny pánve, které ověřoval experimentálním i počítačovým výzkumem. Alena Jonášová z katedry mechaniky se zaměřila na proudění krve v cévách konkrétních pacientů, personalizované matematické modely a počítačové simulace, třetím řečníkem byl prof. Zbyněk Tonar z Biomedicínského centra. Využití vědy v praxi představil například výzkumem toho, jak dlouho lze skladovat vzorky tkání, nebo jak se jednotlivé složky tepen podílí na jejich mechanických vlastnostech.

 

Image
Let´s NTIS

Na akci Let's NTIS navázalo jednání krajské inovační platformy Biomedicína a technika ve zdravotnictví, které se uskutečnilo v rámci projektu Smart Akcelerátor Plzeňského kraje III. Zúčastnili zástupci výzkumné, aplikační, ale i  vzdělávací a veřejné sféry napříč krajským inovačním ekosystémem.

Jednání zahájil odborný garant platformy prof. Milan Štengl, ředitel Biomedicínského centra LF UK v Plzni.  Proděkan pro rozvoj a internacionalizaci FAV doc. Josef Kohout vybral několik zajímavých témat výzkumu a vývoje voblasti biomedicínského inženýrství, o nichž se přítomní následně dozvěděli více při prezentacích.

Image
Milan Štengl

Podporu rozhodování pro klinickou praxi (jako součást data science pro medicínu) představila opět Lucie Houdová z katedry kybernetiky, její kolega Miroslav Jiřík hovořil o AI podpoře online výuky chirurgie a prof. Eduard Rohan z katedry mechaniky o  víceškálovém modelování heterogenních prostředí ve vztahu k využití v biomedicínských aplikacích.

Jak si české firmy vedou vnáročných technologických odvětvích pak zhodnotila ředitelka Tech4Life HubuHana Chlebná z agentury CzechInvest. Hovořila také o programu Technologická inkubace a její slova doložil vlastními zkušenostmi Ondřej Rychecký, zakladatel startupu MarbleMat. Spin-off z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze vyvíjí nové formy potravinových doplňků a léčiv v podobě drobných tekutých olejových kuliček a nově byl vybrán právě do programu agentury Technologická inkubace.

Tečku za akcí udělala prohlídka tří pracovišť výzkumného centra NTIS s ukázkami výsledků z oblasti řečových technologií, počítačové grafiky a neurorehabilitace. 

Úkolem krajské inovační platformy je podpora rozvoje specializace ve výzkumu, vývoje a inovacích v Plzeňském kraji, přičemž Biomedicína a technika ve zdravotnictví je jednou z pěti domén specializace definovaných v Regionální inovační strategii kraje. Právě znalost kapacit, projektů, plánů a výsledků jednotlivých týmů z různých pracovišť je stejně jako komunikace o možné spolupráci i společných projektech jedním z cílů setkávání členů těchto platforem. 

 

 

Článek vznikl v rámci projektu Smart Akcelerátor Plzeňského kraje III, reg. č. CZ.02.01.02/00/22_009/0008121.

Image
KIP BTZ