Firmu TIMI CREATION s. r. o. založili výzkumníci z NTC (Nové technologie – výzkumné centrum při ZČU Plzeň), Jan Šroub a Vladislav Lang, aby mohli vyrábět a prodávat termokamery vhodné pro školní výuku. Při jednáních s učiteli narazili na problémy, které školy s využíváním digitálních výukových pomůcek mají. Typickým příkladem jsou tablety, které se často rozbíjí. Na začátku každé hodiny je potřeba věnovat čas jejich spuštění, zprovoznění a často i neplánovaným aktualizacím. Výuka se tím zdržuje. Školy nemají prostředky na údržbu, a tak pomůcky končí nevyužívané v kabinetech. V rámci inkubačním programu chce startup TIMI rozvinout koncept půjčoven výukových pomůcek, které všechny tyto problémy (vy)řeší. Učitelé se mohou s kamerami seznámit na praktických workshopech a následně si půjčit set pro celou třídu na dva týdny zdarma. K dispozici je i web LabIR Edu, na němž učitelé najdou pokusy pro fyziku, chemii, biologii, technickou nebo environmentální výchovu. Ověřuje se, že termokamery upravené pro děti jsou využitelné i mimo školy – v environmentálních centrech, ZOO, v zubních a očních ambulancích nebo např. mezi hasiči při požární prevenci. V průběhu inkubačního programu potřebuje společnost TIMI „vyrůst“ a navýšit si své kapacity tak, aby byla schopná vyhovět požadavkům rostoucího trhu.
Proč vás napadlo zaměřit se právě na termokamery?
Na NTC pracujeme s termokamerami více než 20 let a jedním z našich úkolů bylo přiblížit termokamery žákům a ukázat jim, kde všude nachází uplatnění v dnešním světě. Na trhu jsme neviděli vhodný výrobek, který by byl použitelný ve školních třídách, a tak jsme postavili vlastní termokameru. U učitelů vzbudila kladné reakce a vše se rozběhlo.
Mohli byste popsat váš koncept půjčoven výukových pomůcek, které všechny tyto problémy (vy)řeší?
Koncept zapůjčování řeší hned několik problémů. Škola nemusí pořizovat termokameru do majetku. Zároveň se do školy dostane větší počet termokamer (např. 10 ks) a tak je mají v rukou žáci, a ne pouze učitel. Ke kamerám je možné přibalit i další pomůcky a tím vyřešit rozdíly ve vybavenosti jednotlivých škol. Termokamery jsou díky zápůjčkám pravidelně kontrolovány, aktualizovány a servisovány a učitel tak má k dispozici vždy plně funkční sadu termokamer. V neposlední řadě je pro nás klíčová pravidelná zpětná vazba po každé zápůjčce. Pomáhá nám celý koncept vylepšovat a také funguje jako důkaz toho, že vše je funkční a dlouhodobě udržitelné.
Jak se liší termokamery upravené pro děti od těch „dospěláckých“?
Učitelé oceňují zejména velký displej, na kterém lze vše přehledně ukázat a vyhodnotit. Ovládání je velmi jednoduché, aby odpadla nutnost zaškolování. Termokamera je již zaostřena a lze tak s ní pohodlně pracovat ve školní lavici. Hranatý tvar těla umožňuje kameru snadno postavit na lavici bez nutnosti používání stativu. Žáci mohou pořizovat termosnímky i videa. V samotné kameře se nic neukládá, vše se ukládá na USB flash disk, který si žák přinese a po skončení práce opět odnese. Termokamera je tak opět připravena na další hodinu.
Jak jste se dozvěděli o inkubačním programu?
O inkubačním programu jsme se dozvěděli od pracovníků BIC, se kterými jsme byli v kontaktu.
Kam vás už program posunul?
Již příprava na program nás donutila některé rozpracované věci dotáhnout. Během rozhovorů se řada věcí ujasnila a také se nám otevřely nové možnosti rozvoje a spoluprací. Nabídka účastí na networkingových akcích je také přínosem, který se určitě projeví v blízké době.
Společnost Guava s. r. o. založili letos v lednu dva spolužáci z FAVky Stepan Mocjak a Lukas Frey, kteří si doposud přivydělávali jako živnostníci tvorbou webových aplikací na míru. V inkubačním programu se spolu s Tadeášem Kapicem věnují rozvoji projektu Parrrley. Jde o platformu, která pomáhá tvůrcům a jejich klientům shodnout se na zadání a efektivně spolupracovat. Do první cílové skupiny patří tvůrci webů a designéři. Kluci totiž z vlastní zkušenosti moc dobře vědí, jak často výstupy práce neodpovídají představě zákazníka a musí se předělávat. Důvodem je často špatná komunikace. Zákazník není odborníkem v oblasti, kterou tvůrci zadává, a proto neumí přesně specifikovat, co a proč chce a co naopak určitě nechce. Zadání se často upravuje za běhu. V Parrrley obě strany vždy uvidí, na jakých podrobnostech se shodly a co ještě nemají dořešené. Mají tak správně nastavená očekávání o rozpočtu a termínu dodání. První verze Parrrley bude připravena k otestování do začátku podzimu. Informace týkající se platformy se budou postupem času objevovat na adrese parrrley.net. Inkubační program by měl pomoci vytvořit první funkční verzi Parrrley a dostat ji mezi tvůrce v Čechách i zahraničí.
V rámci inkubace se věnujete, rozvoji svého projektu Parrrley. Můžete tuto platformu, která pomáhá tvůrcům a jejich klientům shodnout se na zadání a efektivně spolupracovat, představit více dopodrobna?
Parrrley je online platforma, která usnadňuje spolupráci mezi digitálními kreativci jako tvůrci webových stránek, aplikací a designéry na jedné straně a klienty na straně druhé. Naše platforma si klade za cíl minimalizovat nedorozumění a zbytečnou práci, která vzniká při špatné komunikaci mezi těmito stranami. Parrrley tak pomáhá oběma stranám shodnout se na zadání, účinně spolupracovat a ušetřit tak všem stranám drahocenný čas.
Čím se tato platforma liší od konkurence, respektive proč to nenapadlo někoho už před vámi?
Parrrley se liší od podobných platforem svým jedinečným přístupem k řešení problémů v komunikaci mezi tvůrci a klienty. Pomocí naší platformy mohou tvůrci a klienti řešit nedorozumění a nedostatek informací již na samotném začátku vývoje projektu, a tím minimalizovat zbytečné práce a ztráty času. Dále platforma umožňuje udržovat klienty a tvůrce v kontaktu po celou dobu vývoje projektu, takže mohou okamžitě reagovat na jakékoli změny. Věříme, že tvoříme unikátní řešení pro tento problém, které pomůže tvůrcům a klientům spolupracovat kvalitnějším způsobem a mnohem efektivněji než kdy předtím.
Očekáváte, že se váš projekt uchytí více i nás, nebo v zahraničí?
Samozřejmě bychom měli radost, kdyby náš projekt Parrrley vzbudil zájem jak v České republice, tak i v zahraničí. V současné době se snažíme nalézt ideální cestu, jak se dostat k našim potenciálním uživatelům. Víme, že zhodnocení Parrrley závisí na šíři a dosahu, takže pečlivě plánujeme, jak se chceme dostat do povědomí co nejvíce lidí. Naším cílem je vytvořit co největší uživatelskou základnu, ať už v Česku, nebo v zahraničí. Problémy, které naše platforma řeší, se vyskytují po celém světě, proto bychom rádi od prvního dne poskytovali produkt co nejvíce lidem to bude možné.
Jak jste se dozvěděli o inkubačním programu?
O inkubačním programu BICu jsme se dozvěděli nejprve na univerzitním akcelerátoru LevelUp. Následně jsme se setkali s naší mentorkou Lenkou Palánovou na akci Boostup Night, kde jsme prezentovali jiný nápad. Jsme velmi spokojeni s tím, jak nám tento program pomáhá rozvíjet Parrrley a jaké nástroje a zdroje nám poskytuje.
Kam vás už program posunul?
Inkubační program nás již posunul velmi daleko. Lépe jsme pochopili, jak funguje trh, utřídili jsme si myšlenky a ujasnili podnikatelský záměr. Zároveň jsme se zaměřili na funkcionality, kterými bychom mohli zlepšit službu, kterou Parrrley uživatelům poskytuje. Dále jsme získali několik užitečných zpětných vazeb a podnětů od odborníků z různých oblastí. Program také pomáhá lépe se zaměřit a definovat cíle, sestavit byznys plán a promyslet finanční plán. Celkově lze říci, že nás inkubační program dostal na správnou cestu, pomohl nám zorientovat se na trhu a posunul nás k cíli blíže. Jsme velmi vděční za tuto příležitost.
Projekční kancelář Zakra s. r. o. se zabývá projektováním malých vodohospodářských děl, jako jsou domovní čističky odpadních vod nebo vodovodní či kanalizační přípojky. Na rozdíl od jiných projekčních kanceláří provází své klienty celým procesem, od výběru optimálního řešení, přes zpracování a schválení projektu až po realizaci díla. V inkubačním programu chce Zakra řešit svůj rozvoj založený na digitalizaci a automatizaci. V úvodní fázi svého podnikání získali zakladatelé firmy praktické zkušeností s realizací zakázek a do hloubky se seznámili se situací v oboru. Identifikovali při tom zajímavé příležitosti, zjistili, jak práci projektanta zefektivnit, jak v kratším čase vyřešit větší objem zakázek a vyhovět tak zájmu zákazníků, který v ČR aktuálně převyšuje kapacitu projekčních kanceláří. Základem podnikání budou digitální nástroje umožňující efektivně získávat a vyhodnocovat data o příslušné lokalitě, podstatná z hlediska budování vodohospodářského díla, a nástroje pro automatizaci vlastní projekční práce. S jejich pomocí bude firma moci své podnikání také dále škálovat, tedy nejen uspokojovat požadavky většího počtu zákazníků ze stávající cílové skupiny stavebníků a majitelů rodinných domů, ale nabídnout své služby či nástroje i jiným projektantům, realitním kancelářím či developerům. S konzultanty BIC vybírají mladí podnikatelé služby, na jejichž úhradu použijí dotaci Plzeňského kraje a které jim pomohou záměr uskutečnit.
V rámci inkubace se chcete zaměřit na rozvoj své projekční kanceláře v oblasti digitalizace a automatizace. Můžete to specifikovat?
Každá projekční kancelář dnes před samotnou projekční a inženýrskou činností stráví spoustu času investigací lokálních stavebních podmínek. Ty jsou dnes bohužel decentralizovaně publikované v různých kanálech, alespoň základní centralizace zdrojů a dat by byla významnou úsporou pro efektivitu projekčních kanceláří. Zároveň by nedocházelo k tak častým sporům mezi projektanty a správními orgány. Naším cílem je vytvoření databáze s běžně publikovanými informacemi, které společně s DTM usnadní práci všem v oboru.
Na rozdíl od jiných projekčních kanceláří provázíte své klienty celým procesem, tedy od výběru optimálního řešení, přes zpracování a schválení projektu až po realizaci díla. Proč se tomu jiné kanceláře nevěnují?
To je rozhodnutí plynoucí z několika aspektů. Jednak jde o klientské očekávání, stále více hledáme řešení a dodavatele, kteří vše vyřeší tzv. na klíč. Je tedy po tomto přístupu poptávka. Druhým aspektem je pak realizovatelnost, protože se věnujeme malým vodohospodářským stavbám, můžeme celý řetězec svázat. Naši kolegové se spíše soustředí na větší vodohospodářská díla, která vyžadují větší specializaci.
Čím si vysvětlujete, že zájem zákazníků v ČR aktuálně převyšuje kapacitu projekčních kanceláří?
Opět jde o kombinaci faktorů. Primární problém však podobně jako u lékařů vychází z počtu zájemců o obor, na trh se dostává nedostatek nových vodohospodářů. Podobný jev lze pozorovat i v oblasti např. hydrogeologie. V kontrastu s tím se více staví v odlehlých lokalitách, existují dotační tituly jako Nová zelená úsporám a proběhlo několik klíčových změn ve vodním zákoně. Přirozeně se tak zvedla poptávka po menších vodohospodářských dílech.
Máte ambice oslovovat zákazníky i mimo ČR, nebo je to v tomto odvětví nereálné?
Téma expanze je zatím mimo naše ambice, navíc je spojené s legislativními předpoklady na úroveň autorizace vodohospodáře. České autorizační razítko automaticky neplatí v jiném státě. V nejbližších letech o expanzi nepřemýšlíme.
Jaké služby jste v rámci inkubačního programu využili pro uskutečnění vašeho záměru?
Aktuálně jsme nejvíce v komunikaci se společností Amitia, která nám pomáhá digitalizovat veřejné informace a vytvářet z nich jednoduše dostupnou databázi.
Jak jste se dozvěděli o inkubačním programu?
O inkubačním programu jsme se dozvěděli z internetu. Chceme být aktivní v plzeňské podnikatelské komunitě a pár kliků na webu nás dovedlo až sem.
Kam vás už program posunul?
Určitě jsme se posunuli v uvědomění si, jaké jsou priority a na co se musí soustředit.
Do inkubačního programu vstoupili letos dva mladí designéři, Patrik Rešl a Michal Kamas, se záměrem vybudovat v Plzni designérské a inovační centrum. Svou odbornost a dovednosti získávali oba na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara ZČU v Plzni. Později zjistili, že se skvěle doplňují a že spolu dokážou vytvořit mnohem lepší výsledky, než když pracují každý sám. To je vedlo k rozhodnutí začít společně podnikat, především navrhovat interiéry a jejich vybavení. Své interiérové studio spojí se showroomem pojatým jako loftový byt, kde budou zákazníkům prezentovat designový nábytek značek, které u nás dosud nemají zastoupení. Pro svůj záměr si vyhlédli atraktivní prostory v nově otevřeném technologickém parku TechTower. Zde hodlají organizovat také specializované workshopy, přednášky a další akce pro architekty, studenty i veřejnost. Unikátní projekt posílí image Plzně jako města designu, což povede i další jejich kolegy k tomu, aby se zde se svými aktivitami usídlili. Zakladatelé centra již konzultují v BIC Plzeň podrobnosti záměru, podmínky jeho životaschopnosti a způsob jeho realizace.
Vaším záměrem je vybudovat v Plzni designérské a inovační centrum. Co si pod tím můžeme představit? V čem se bude lišit od klasických designérských studií?
Ano je tomu tak. Mimo naše designérské služby by mělo toto centrum představovat novou inovativní platformu pro designéry a odborníky. Oproti klasickým designérským studiím se bude naše centrum lišit tím, že bude sloužit jako místo k setkávání a spolupráci různých profesionálů z oblasti designu, technologie a podnikání. Na 150 metrech se tak budou představovat služby a produkty pečlivě vybraných firem, které vytvoří „loftový byt“ a náhled na žití mezi technologiemi a novými materiály. Návštěvník si tak bude moci vše vyzkoušet a případně i koupit.
Chcete se věnovat také organizaci specializovaných workshopů, přednášek a dalších akcí pro odborníky, studenty i veřejnost. Dá se říct, že v tomto ohledu zaplníte díru na trhu?
Ano, chceme se věnovat organizaci specializovaných workshopů, přednášek a dalších akcí pro odborníky, studenty i veřejnost. Cílem je vytvořit prostředí, ve kterém se lidé mohou neustále učit, inspirovat a rozvíjet své dovednosti a znalosti. V tomto ohledu bychom mohli skutečně zaplnit mezeru na trhu a poskytnout lidem v Plzni a okolí příležitost setkávat se, sdílet zkušenosti a spolupracovat.
Oba jste studovali na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara ZČU v Plzni. Vnímáte Plzeň jako město designu? Pokud ano, proč? Pokud ne, na čem by se dalo ještě zapracovat?
Co se týče Plzně jako města designu, vnímáme jej jako prostředí s potenciálem. Plzeň má bohatou průmyslovou tradici a v posledních letech se velmi dobře rozvíjí oblast kreativity. Nicméně stále ještě existují oblasti, na kterých se dá pracovat a podporovat rozvoj designového ekosystému ve městě. Nyní cílíme sami hlavně na komunitu, která se po dokončením třeba právě Sutnarky posléze rozpadá. Víme, že to nebude lehké, ale chceme zůstat Plzni věrní a věříme, že se díky zapáleným lidem podaří vytvořit v Plzni místo, které bude poutat nejen na design, ale i kolektiv.
Jak jste se dozvěděli o inkubačním programu? Kam vás už program posunul?
O inkubačním programu jsme se dozvěděli díky TechToweru a prostřednictvím různých odborných a podnikatelských fór. Po prostudování možností jsme se rozhodli do inkubačního programu přihlásit a mít tak přístup k podpoře, mentorství a síti kontaktů. Inkubační program nám poskytl příležitost propojit se s dalšími inovativními podnikateli a získat cenné zpětné vazby našeho projektu. Díky programu jsme měli možnost posunout se v našem rozvoji a připravit se na úspěšné spuštění designérského a inovačního centra.
(Foto P. Rešla a M. Kamase od MgA. Terezy Šobrové)