Dodává, že při řešení uplatnil tým katedry materiálů a technologií obdobný přístup jako u jiného svého úspěšného projektu – chytré hasičské rukavice, která místo termokamery měří teplotu vzdálených objektů „jednopixelovým“ senzorem. Podobně i systém dynamického měření vzdálenosti využívá „jednobodový“ laser, a nikoliv komplexní technologii LIDAR, jejíž nasazení by se možná dalo očekávat. A ještě jedna podobnost – stejně jako chytré hasičské rukavice, které jsou dnes už na trhu a pomáhají chránit životy hasičů po celém světě, by i systém dynamického měření vzdálenosti mohl přispět k větší bezpečnosti různých skupin lidí. Může totiž zmapovat problematická místa ve městech a napomoci tomu, aby se jim věnovala pozornost při strategických rozhodováních v oblasti dopravy a infrastruktury.
Podle zákona o silničním provozu musí při stání vozidla zůstat volný alespoň jeden jízdní pruh o šířce nejméně tři metry pro každý směr jízdy. Obzvlášť důležité je to pro vozidla IZS, zejména hasičské vozy, pro které může užší koridor znamenat zásadní překážku v zásahu. Systém dynamického měření tak představuje efektivní způsob, jak překážky na vozovce detekovat a zjistit, zda je průjezdový koridor dostatečně široký. „Podle prvních výsledků můžeme říct, že je systém funkční. Naměřená data odpovídají realitě a vzdálenost vozidel se z nich dá dobře identifikovat s přesností na jednotky centimetrů,“ hodnotí výsledky testů Petr Kašpar.
Měření přitom nemusí provádět jen městská policie, ale například i vozidla správy veřejného statku. V budoucnu by se měla veškerá získaná data odesílat do cloudu, tak aby bylo možné s nimi dále pracovat. Podle Petra Kašpara je možné GPS souřadnice doplnit časovou značkou, díky čemuž pak může vzniknout například heat mapa, z níž bude vidět, kdy a kde je průjezdnost zhoršená. Data by se mohla sdílet také s hasiči, aby měli přehled o tom, kde problematické oblasti aktuálně jsou. Z dlouhodobého hlediska data poslouží k tomu, aby příslušné orgány mohly přijímat systematická opatření, jako jsou úpravy dopravního značení, způsobu parkování apod.
„Systém je nyní v prototypu a při měření zatím využíváme jen pomocnou aplikaci. Až bude vše kompletní, je ve hře možnost certifikovat ho jako měřicí zařízení, což by otevřelo dveře k jeho nasazení ve větším měřítku, a to nejen v Plzni, ale třeba i celorepublikově,“ přibližuje plány Petr Kašpar.
Projekt podpořilo statutární město Plzeň. „Naše Správa informačních technologií, kromě zapojování moderních technologií do života Plzeňanů, pracuje i na tom, že motivuje studenty k vyvíjení nejrůznějších technických inovací. To se stalo i v tomto případě – úsek SIT Port zadal v rámci svého projektu Výzvy téma k řešení. Byl jím požadavek městské policie na automatické vyhodnocování šířky pozemní komunikace a její průjezdnost. Těší nás, že se do řešení zapojili nejen odborníci ze zdejší univerzity, ale i studenti magisterského oboru, kteří se tak mohli zdokonalit v praktických dovednostech,“ vysvětluje Daniel Kůs, radní města Plzně pro oblast Smart Cities a podporu podnikání, do jehož gesce patří i činnost SITMP.
„Městská policie Plzeň dlouhodobě využívá moderních technologií a postupů, které přinášejí inovativní a hlavně velmi efektivní nástroje k zajišťování místních záležitostí veřejného pořádku a bezpečnosti občanů. Zmíněná technologie je bezesporu jasným důkazem, že bezpečnost a plynulost silničního provozu je pro nás jednou z priorit, které stabilně věnujeme velkou pozornost,“ říká Petr Nováček, velitel Městské policie Plzeň.
Zdroj: tisková zpráva ZČU v Plzni
