Jak se vám s Čechy spolupracuje?
„Po většinu svého pracovního života jsem spolupracoval s firmami, institucemi nebo regionálními úřady v České republice, převážně v Plzeňském kraji. Od roku 2008 jsem zodpovědný za společnou kancelář IHK Regensburg a Česko-německé obchodní a průmyslové komory v Praze a tento úkol sdílím se dvěmi kolegyněmi v Plzni. Za ta léta jsem poznal mnoho různých lidí a mohl jsem si vytvořit velmi širokou síť kontaktů. Mám štěstí, že z mnoha z nich se vyvinula více či méně blízká přátelství, i když s češtinou se mi moc nedařilo. Omlouvám se! Kromě své práce se snažím podporovat Centrum Bavaria Bohemia jako důležitou přeshraniční platformu pro aktivity, které propojují lidi z obou stran hranice. Musím říct, že jsem za zkušenosti s těmito přeshraničními tématy vděčný a vážím si příležitostí, které mi má práce v této oblasti poskytla. Zejména děkuji osudu za všechny inspirativní kolegy, které jsem dosud potkal.“
Západní Čechy a Bavorsko spolu byly historicky poměrně úzce svázány. Tyto vazby přerušila válka a železná opona. Už se je za těch třicet let od sametové revoluce podařilo znovu plně navázat?
„Narodil jsem se blízko hranic a vyrostl jsem s realitou železné opony. K nejdojemnějším okamžikům v mém životě patří první setkání a potřesení rukou lidí během prvních týdnů v lednu 1990. Myslím, že většina lidí na obou stranách opravdu oceňuje otevřené hranice a vidí všechny možnosti a perspektivy tohoto česko-bavorského regionu jako dar. Společné tradice, kulturní dědictví, otevřený trh práce a zejména intenzivní partnerství mezi firmami, školami, obcemi a univerzitami vytvořily mezi oběma regiony silný a udržitelný vztah.“
Jak funguje spolupráce firem a podniků na německé straně s českými školami? Funguje vůbec?
„Německé firmy mají se spoluprací se školami velké zkušenosti. Přibližně dvě třetiny absolventů škol nastupují svou pracovní kariéru v duálním systému odborného vzdělávání, takže propojení obou sektorů je silné a různorodé. I když je na české straně systém jiný, spolupráce firem a škol má každopádně smysl. Aktivně ji podporujeme, protože je výhodná jak pro mladé lidi, kteří se připravují na své povolání, tak i pro firmy, které chtějí získat kvalifikované zaměstnance a specialisty. Středem zájmu by měla být praktická část vyučování realizovaná v kancelářích či ve výrobě v kombinaci s kvalitním teoretickou výukou středních odborných škol. Přibližně deset firem v Plzeňském kraji, většinou dceřiných společností německých firem, si takový model zavedlo. Začaly spolupracovat s místními odbornými školami a mají dobré výsledky. Naše platforma německých společností se sídlem v západních Čechách General Manager Roundtable navíc podporuje projekty pro žáky základních škol, jako je například „SET - Žáci objevují techniku“, který se snaží vzbudit u dětí zájem o technická témata a předměty. Zájem a také ohlasy ze strany škol jsou opravdu pozitivní.“
Jak vypadá spolupráce firem, univerzit a veřejné správy v Německu?
„Obce v Německu mají zájem o dobrou infrastrukturu škol a investují do ní hodně peněz. Odborné duální vzdělávání je svou důležitostí na úrovni akademického sektoru a obojí je propojeno a poskytuje kariérní vyhlídky. Velmi zajímavá je v tomto případě strategie vysoké školy Technische Hochschule Deggendorf (THD). Založili regionální síť 15 technologických kampusů v příhraničním regionu mezi Pasovem a Weidenem. Tato kampusová síť představuje centra transferu technologií v různých technických oborech, vždy postavená na zdrojích a klíčových technologiích předních společností v daném regionu. Investice nutná pro vznik kampusu často vzejde z partnerství veřejného a soukromého sektoru mezi obcí, firmami a regionálními fondy bavorského státu, respektive EU. Celkově je taková spolupráce opravdu kreativní a intenzivní.“
Co z toho by bylo vhodné přenést i k nám, do Čech?
„Spolu se zástupci německých firem jsem byl pozván na několik panelů k inovační strategii Plzeňského kraje. Z mého pohledu je tento proces na dobré cestě. Jsme otevření a snažíme se naše české kolegy v těchto tématech podpořit. Existence hranic byla dlouhá léta překážkou. V posledních třiceti letech a zejména v posledním desetiletí je hranice stále více hnací silou pro inovace a přeshraniční spolupráci s přidanou hodnotou. Na obou stranách hranice vidím, že si to lidé uvědomují a setkávají se jako rovnocenní partneři.“
Kdyby se na vás obrátil nějaký německý podnikatel s otázkou: Má moje firma expandovat do Čech? Mám vybudovat svoji novou továrnu v Plzeňském kraji? Co byste mu odpověděl?
„Za posledních třicet let založilo v Plzeňském kraji své společnosti, výrobní závody, prodejní a servisní místa nebo startupy více než sto padesát firem z Bavorska. A téměř všechny se rozvíjely poměrně dobře. Tento proces jsme podpořili spolu s našimi partnery z hospodářské komory v Plzni. Plzeňský kraj vykazuje již léta výborné ekonomické výsledky a díky dobré poloze je jedním z nejinovativnějších a nejúspěšnějších v České republice. Limitujícím faktorem pro celý příhraniční region je nedostatek pracovní síly. Na druhou stranu nabízí Plzeňský kraj takovou kvalitu života a možnosti, aby bylo možné přivést do regionu kvalifikované lidi z ostatních krajů či ze zahraničí.
Kromě toho musíme reagovat na změny, k nimž v mnoha průmyslových odvětvích dochází, a které míří směrem k udržitelnějším produktům, službám či obchodním modelům. Doporučení, zda v Plzeňském kraji investovat či nikoliv, je proto velmi individuální a závisí na cílech investora.“
