„Pokud začneme s podporou již na základních a středních školách, pomůžeme nadaným žákům a jejich rodinám zvládnout a systematicky rozvíjet jejich talent,“ uvedla Ing. Eva Rojíková z Regionální rozvojové agentury Plzeňského kraje. „Tito mladí lidé pak pro region vytváří potenciál vysoce kvalifikovaných pracovníků, lékařů či vědců,“ dodala.
Plzeňský kraj se intenzivně zasazuje o to, aby byl inovativním a atraktivním regionem pro život i studium. V rámci rozvoje inovačního ekosystému, tedy spolupracující a navzájem se motivující sféry vzdělávacích institucí, start-upů, nadnárodních společností i místních rodinných firem, je důležitá i již zmíněná podpora talentů a mimořádně nadaných jedinců již na úrovni základních a středních škol. Právě na tuto oblast se intenzivně soustředí expertní tým v rámci projektu Smart Akcelerátor Plzeňského kraje II. Součástí týmu je také developerka strategické intervence Vzdělávání pro 21. století a podpora talentů Ing. Eva Rojíková, která se v Regionální rozvojové agentuře Plzeňského kraje dlouhodobě věnuje přípravě a řízení projektů rozvoje lidských zdrojů.
Paní Rojíková, začátek června byl věnovaný setkání nadaných dětí z Plzeňského kraje, práci s nimi a podpoře rozvoje extrémních talentů. Mohla byste toto setkání více přiblížit?
Chceme otevřít cestu talentovaným a zapáleným žákům k vědě. Proto jsme se rozhodli přiblížit jim dvě ze čtyř specializací kraje, a to biomedicínu a nové materiály. Uspořádali jsme dvě exkurze pro nadané studenty z krajských gymnázií, kteří s námi spolupracovali na průzkumu současného stavu podpory nadání v Plzeňském kraji. Byli to studenti, kteří se umístili na nejlepších místech v krajských soutěžích a na olympiádách. Společně jsme navštívili nejprve Biomedicínské centrum Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni. Druhá exkurze pak proběhla na pracovištích Strojní fakulty Západočeské univerzity v Plzni. Obě exkurze byly doplněny zábavnějším, přesto ale také odborným programem v terénu, a to v Enviromentálním centru v Krsích, kde žáci řešili řadu úkolů a bavili se o oblasti tmavé oblohy, působení světelného znečištění na životní prostředí i na zdraví.
Byla jsem opravdu překvapená kultivovaností těchto mladých lidí a chutí s jakou na exkurze přijeli. Bylo potěšující sledovat jejich velký zájem pro věc, bezprostřední aktivitu i zájem všechno si vyzkoušet a přijít věcem na kloub. Ačkoliv se někteří z účastníků před exkurzemi neznali, bylo vidět, že jsou spokojení, šťastní, pohodoví a užívají si čas společně strávený mezi podobně smýšlejícími vrstevníky a že se na akcích rozhodně necítí jako “divňouši”. Žáci mj. velmi oceňovali i respekt dospělých, který se jim dostal. Okamžitě také dále sdíleli informace, které během exkurzí nabyli, někteří i projevili zájem o praxe na daných pracovištích. Bylo vidět, že je exkurze zaujaly.
V klasické třídě nadaní žáci těžko hledají kamarády, přemýšlejí jinak a často jsou vnímaní jako šprti. Ve snaze splynout s kolektivem často potlačují své zájmy a touhy. Na exkurzích byli mezi svými, zapisovali si poznámky, povídali si mezi sebou.
Během dříve uskutečněného šetření jsme od žáků dostávali informace, že by měli zájem se setkávat napříč obory a vytvářet komunitu, kterou ve své třídě neutvoří. Dnes všechny obory fungují interdisciplinárně, výzkumy jsou multidisciplinární, a tak je důležité, aby spolu tito mladí lidé uměli komunikovat. Je dobré, když nadaní ví, že nejsou na světě sami a mohou se navzájem setkávat. Podobná setkávání nejen, že přibližují vědu talentovaným a nabízí setkávání se špičkovými odborníky v kraji, ale pomáhají také při vytváření zdravého sebepojetí. Proto je podpora těchto mimoškolních aktivit velmi důležitá.
Program setkání byl zaměřený technicky. Dalo by se říct, že se expertní tým v rámci projektu Smart Akcelerátor Plzeňského kraje II. zaměřuje především na technicky orientované nadané žáky?
Projekt je zaměřen na podporu krajského výzkumu, vývoje a inovací, jedná se tak zejména o podporu nadaných žáků směřujících do oblastí specializace kraje, tj. technických a přírodovědných oborů. Ale zajímají nás všichni talenti s inovativními nápady, tedy i žáci ostatních oborů. Vždyť výzkum, vývoj a inovace jsou vždy multioborová záležitost.
Jak podpora talentů v Plzeňském kraji obecně funguje? Můžete jmenovat nějaké konkrétnější projekty, programy nebo kroky?
Celkově lze říci, že v regionu je programů a projektů spousta, aktivity jsou ale často dost roztříštěné. Plzeňský kraj už od roku 2010 realizuje projekt Podpora talentovaných žáků. Ten se zaměřuje na jazykové, umělecké, řemeslné, přírodovědecké, technické i společensko-vědních obory.
Techmania Science Center Plzeň realizuje projekt Region talentů. Jednou z aktivit projektu je Klub pro nadané a přemýšlivé žáky, podpořený MŠMT a nadací RSJ. Projekt počítá i s dalšími podporami nadaných a přemýšlivých žáků např. Juniorské přednáškové fórum a další. V přípravě je i program pro vzdělávání pedagogů volného času a lektorů, společně se subjekty, které se zabývají neformálním vzděláváním.
Nesmíme zapomenout ani na další subjekty, které se nadaným a talentovaným žákům úspěšně věnují a mají i mezinárodní úspěchy. Patří mezi ně např. vzdělávací organizace nvias, která přistoupila k rozvoji talentů žáků základních i středních škol nově a neotřele a má již řadu zkušeností s prací s talentovanými a zapálenými žáky, naplňuje svoje krédo a přetváří zábavnou formou mladé generace z konzumentů na tvůrce.
Obdobně nabízí experimentální prostředí také další subjekty: SIT PORT, Centrum robotiky a Středisko volného času Radovánek, které poskytuje široké spektrum zájmových kroužků a individuální péči talentovaným žákům.
Také Západočeská univerzita i Lékařská fakulta UK v Plzni nabízí řadu mimoškolních aktivit pro žáky ZŠ - např. Dětské univerzity, vedení odborných prací v rámci středoškolských odborných činností, různé odborné stáže apod.
V rámci naší expertizy jsme sebrali inspirativní příklady práce s nadanými žáky v celém kraji, které můžete najít na webu inovujtevpk.cz. Je nutné říct, že na podporu nadaných žáků celkově chybí finanční prostředky. Na nadané žáky se získávají peníze prozatím velice těžce a většina pedagogů, lektorů, odborníků a mentorů dělá svoji práci spíše z nadšení a zapálení pro věc. Co tady také stále pokulhává je systematická spolupráce formálního a neformálního vzdělávání.
Data z MŠMT pro ČR uvádí 1,3 % nadaných žáků v populaci jako republikový průměr. Zatímco v Jihomoravském kraji je evidován podíl 3,4 %, v Plzeňském kraji je to pouze 0,6 – 0,9 % a je tedy jasné, že je toto téma velice aktuální a značný počet talentů se nedaří odhalit a rozvíjet. Umíte si vysvětlit, proč je to číslo tak nízké a proč se v našem regionu nedaří talenty odhalit a rozvíjet?
Tohle téma má více aspektů. Největší problém je vůbec nadané či talentované děti poznat. Učitelé je mnohdy zaměňují s žáky bystrými a snaživými, ale nadaný, talentovaný žák nemusí být nutně žák s výborným prospěchem, často je tomu jinak. Zároveň převažuje vnímání, že nadaní si poradí sami. Opak je ale pravdou, děti s nadáním třeba často nenacházení kamarády mezi vrstevníky, mají jiné oblasti zájmu, zůstávají nepochopené.
Dalším problémem je nedostatek odborníků v pedagogicko-psychologických poradnách, kteří by se zabývali specificky diagnostikou nadaných a jejich efektivním začleňováním v třídním kolektivu. Většinou je nadání zjištěno až při vyšetření jiných problémů, například poruše pozornosti, poruchách autistického spektra a podobně. Teprve tehdy je často náhodně zjištěno, že je dítě mimořádně nadané. Jedná se pak o tzv. děti s dvojí výjimečností. V populaci je až 20 % nadaných a 2 % mimořádně nadaných, a ne všichni rodiče chtějí nechat své dítě diagnostikovat v pedagogicko-psychologické poradně. Vyšetření v pedagogicko-psychologických poradnách v celé republice trvá dlouho a výsledkem bývá jen papír, že mají talentované dítě. Na školách chybí koordinátor nadání, který by pomohl učitelům tyto žáky odhalovat a koordinovat jejich další rozvoj. Zároveň přetrvává názor, že rodiče nechtějí své dítě nálepkovat a nějak ho vyvyšovat. Cílem však je umožnit i těmto dětem plně rozvíjet jejich talent a efektivně jej využít. To je jedna věc. Plošné testování vyžaduje také finance, ochotu vedení škol i učitelů a úzkou spolupráci s rodiči. Školy jsou ale často přehlceny jinými úkoly. Vnímají odhalování nadaných jako něco navíc, i když by to mělo být součástí běžné pedagogické diagnostiky.
To téma by se mělo vysvětlit veřejnosti, rodičům i školám, aby všichni vnímali důležitost včasného odhalení talentů pro samotného žáka i pro společnost. Pokud nebudeme talenty plýtvat a naučíme je pracovat se svým potenciálem, stanou se těmi, co mění zaběhlé pořádky a hýbou ekonomikou. Když je necháme zakrnět, spadnout do průměru nebo podprůměru, kdo bude naši společnost posouvat? Je tedy důležité talent podchytit ideálně už v mateřské škole nebo nejpozději na střední a pokračovat adekvátně v jeho podpoře i na vysoké škole.
Je ještě nějaký způsob, jak odhalit talent mimo pedagogicko-psychologickou poradnu? Ano, nejprve je možné využít testy, které mohou využívat pedagogové ve školách a jejich pořízení do školy není drahé. Testování poskytují i další organizace jako Mensa, Akademie nadání (ANA), hodně školám pomáhá i patron nadaných dětí Qiido a další. Samozřejmě se jedná o placené testování. Ve výsledku je však pro získání podpory pro nadaného žáka nezbytné vyšetření pedagogicko-psychologickou poradnou. Plzeňský kraj pořádá v rámci projektu Podpora talentovaných žáků letní kempy pro nadané studenty, kteří úspěšně reprezentovali kraj v soutěžích. Jde o žáky, kteří prokázali zájem o nějaký obor a mají v něm výsledky, ale často diagnostikovaní nebyli. V rámci kempů mohou žáci podstoupit testy pedagogicko-psychologickou poradnou. V kraji se nově také ve spolupráci s Plzeňským krajem a pedagogicko-psychologickou poradnou pilotně testuje asi na sedmi školách. Je také třeba říct, že nástrojů k testování je spousta, některé jsou uzpůsobené pro snadnější odhalování talentů učitelem, jiné mohou používat jen odborníci.
Rozvoj v oblasti vědy a inovací řídí Regionální inovační strategie. Můžete ji představit, respektive obsahuje postup, jak talenty odhalovat a rozvíjet?
Regionální inovační strategie Plzeňského kraje se věnuje pěti horizontálním prioritním oblastem. Mezi nimi je i oblast Lidské zdroje pro výzkum, vývoj a inovace a na přímou podporu talentovaných a nadaných žáků a studentů je zaměřen specifický cíl 1.3. Zlepšit systém práce s talenty. Expertní tým se v posledních měsících soustředil na zjištění skutečného stavu podpory žáků a definici potřeb metodické podpory všestranné práce s nadanými žáky v Plzeňském kraji. Zaměřili jsme se na práci s intelektově nadanými žáky. Využívali jsme při tom zkušeností organizací poskytujících neformální vzdělávání. Jedním z výstupů šetření byl záměr připravit Strategii podpory nadání v Plzeňském kraji jako dokument nastavující efektivní a udržitelný systém dlouhodobé podpory nadání v kraji. Jedním z cílů našich aktivit je podchytit celou cestu nadaného žáka až do praxe, ve správný čas mu poskytnout potřebné informace, pomoci mu je využít a následně žáka přirozeně vtáhnout zpátky do ekosystému. Naší snahou je také využít zkušenosti žáka při rozvoji ostatních nadaných v regionu, naučit je orientovat se ve svém oboru a překonávat překážky, které na ně v životě čekají. Akční je například Jakub Štěpánek, který již studuje na VŠ v Praze, přesto podporuje talentované podhoubí v regionu v rámci kroužků ve Středisku volného času Radovánek, s nímž chystá velký projekt podporující nadané studenty. Jakub se takto aktivně realizuje v Radovánku a je zapojený i do přípravy naší strategie. Jeho nápady i připomínky ostatních oslovených nadaných žáků velmi oceňujeme a pracujeme s nimi. V současné době není nikdo, kdo by systematicky a cíleně sledoval životní cesty nadaných, a tak nám často mizí za hranice kraje. Odejdou na vysokou školu a pak se ztratí z dohledu. Systematicky nesledujeme, co se s nimi děje, není na to kapacita. Proto nyní uvažujeme i o systému monitorování dráhy nadaných žáků v rámci navrženého Centra podpory nadání. Sledovali bychom celou životní cestu nadaného žáka a tím ho vrátili zpátky do regionu. I kdyby zůstal v zahraničí. Takové příběhy jsou nejlepšími inspirativními příklady, že má smysl zde v regionu studovat a lze dosáhnout i světových výsledků.
Napadá vás další projekt, který by podporoval talenty?
Existuje projekt zřízení Regionálního inovačního centra Plzeňského kraje, které by bylo oním důležitým zastřešujícím prvkem tak, jako je tomu i v jiných krajích. Takové centrum má např. Praha a Jihomoravský kraj. Právě v tomto inovačním centru by mohlo existovat Centrum podpory nadání. V dané chvíli tuto myšlenku připravujeme jako projekt do budoucna. Informačně-koordinační centrum, které by pomohlo nejen nadaným orientovat se v prostředí pro podporu nadaných, by zajišťovalo mj. i spolupráci všech subjektů a cenné informace by zde nacházeli i pedagogové, lektoři neformálního vzdělávání a rodiče. Z rozhovorů s žáky a studenty vyplynulo, že by takové jedno zastřešující místo uvítali. Získat všechny informace o tom, jaké jsou olympiády, soutěže, ale i to, že existují stáže, nadace, pobídky od firem (např. do výzkumných nebo inovačních týmů) na jednom místě, by bylo skvělé. Je třeba vtáhnout nadané do vědy, mohla by zde vzniknout např. i databáze odborníků ochotných konzultovat s nadanými problematiku v rámci jejich odbornosti.