Na slunce chytře: Lidský organismus má čtyři způsoby, jak se zbavovat přebytečného tepla

Na co všechno je třeba si dát pozor během letních dnů, které vybízí ke koupání a pobytu u vody, abychom si léto opravdu užili? Jak se v tropickém létě chovat, abychom vše zdravotně zvládli a jaké má lidský organismus způsoby, jak se zbavovat přebytečného tepla? To prozradila doc. MUDr. Jitka Švíglerová, Ph.D., z Ústavu fyziologie Lékařské fakulty UK v Plzni.
Místo pro život

Před tím, než vyrazíme k vodě, je dobré zkontrolovat kvalitu a čistotu vody v místě, kam máme namířeno. Na internetu najdete celou řadu odkazů, kde jsou pravidelně zveřejňovány informace o kvalitě vody ke koupání. 

Image
ilustrační bazén

Vzhledem k současnému trendu nárůstu letních tropických teplot je důležité vyvarovat se při pobytu u vody přehřátí organismu. Lidský organismus má čtyři způsoby, jak se zbavovat přebytečného tepla. Jedná se o radiaci (sálání neboli vyzařování tepla), konvekci (odvod tepla proudícím vzduchem nebo tekutinou, pokud jsme ve vodě), kondukci (přenos tepla na pevné předměty, se kterými je tělo v kontaktu) a evaporaci (pocení, které je zabezpečováno činností potních žláz). Čím je vyšší okolní teplota, tím se zvětšuje podíl odvedeného tepla pomocí pocení. Při okolní teplotě, která je vyšší než naše tělesná teplota (tj. 37 °C), je pocení dokonce jediný mechanismus, kterým se tělo tepla zbavuje. Proto je až zarážející, jak široká je nabídka zaručených antiperspirantů (tj. látek snižujících či podle některých inzerentů dokonce zastavujících pocení), které údajně utlumí činnost potních žláz na několik desítek hodin. Z výše uvedeného textu je jasné, že kdyby se člověk při okolní teplotě vyšší, než je teplota tělesná, skutečně přestal potit, během velice krátké doby by došlo k přehřátí a k nevratným změnám v organismu. Déletrvající horko vede během 1 až 6 týdnů k adaptaci organismu na teplo, která spočívá právě v úpravě činnosti potních žláz. Výsledkem adaptace je produkce většího objemu potu s menším obsahem elektrolytů a aktivace potních žláz již při nižší okolní teplotě než před adaptací.

S pocením souvisí i nutnost dostatečného přísunu tekutin. Pot obsahuje kromě vody i některé důležité elektrolyty (sodík, draslík, chloridy), proto je vhodné hradit ztráty tekutin způsobené pocením nejenom čistou vodou, ale i minerálními vodami či iontovými nápoji. Vždyť při intenzívním pocení vyprodukují naše potní žlázy až 700 ml potu za hodinu. A zde je nutné připomenout mnohokrát opakovaný fakt, že alkohol skutečně není vhodná náhražka tekutin v teplém počasí (ano, i pivo, pokud není nealkoholické, obsahuje alkohol). Alkohol tlumí v mozku produkci a sekreci antidiuretického hormonu, který, jak už říká jeho název, snižuje tvorbu moči. Pokud se sníží sekrece tohoto hormonu, začne člověk ztrácet více tekutin močením, čímž se zvyšuje riziko dehydratace. Navíc alkohol v menších dávkách mimo jiné navozuje euforii a falešnou sebedůvěru, zhoršuje koordinaci pohybů a odhad schopností, což výraznou měrou zvyšuje riziko úrazů při koupání a přidružených aktivitách.

Pobyt u vody je spojen s vyšším rizikem utonutí, jak při plavání, tak při provozování vodních sportů. Mezi nejčastější příčiny utonutí patří neopatrnost, přeceňování vlastních schopností a alkohol. Pravidla bezpečného koupání jsou všeobecně známa, přesto je vhodné si některé zásady připomenout:

  • Nikdy neskákejte do neznámé vody.
  • Plavete-li daleko, rozložte si síly tak, aby vám zbyla energie i na návrat.
  • I v případě, že jste zkušená plavkyně či zkušený plavec, je výhodou mít při delším plavání doprovod.
  • Nechoďte do vody, pokud jste příliš vyčerpaní, např. jinou sportovní aktivitou nebo celodenním pobytem na slunci.
  • Nechoďte do vody posilněni alkoholem.
  • Buďte obezřetní, pokud se po vodní ploše pohybují lodě či čluny.
  • Respektujte a buďte ohleduplní k ostatním plavcům.
Image
ilustrační lom

Oblíbenou vodní zábavou je také potápění. Krátkodobý pobyt pod vodou je možné zvládnout se zadržením dechu bez přístrojového vybavení. Během potopení se v těle hromadí oxid uhličitý. Pokud parciální tlak oxidu uhličitého v krví dosáhne kritické hodnoty (cca 6,6 kPa), volní zadržení dechu už není možné a objeví se silný imperativ k vynoření. Další možností je dýchání pomocí dýchací trubice, tzv. šnorchlu, jehož délka by měla být maximálně 40 cm a vnitřní průsvit 2 cm. Pokud by byl šnorchl větší, nadechovaný vzduch by zůstával pouze v trubici a do plicních sklípků by se nedostával. Déletrvající potápění do větších hloubek pak vyžaduje příslušné technické vybavení a adekvátní proškolení.

Stále oblíbenějším vodním sportem se stává paddleboarding, o jehož zdravotních benefitech není sporu. Při jízdě na paddleboardu by měla být samozřejmostí plovací vesta i u zkušených plavců, znalost místních poměrů (směr větru, lodní cesty, síla proudu, hloubka vody apod.), technicky nezávadné vybavení, ohleduplnost k plavcům a nepřeceňování vlastních sil.

Image
ilustrační bazén

Samostatnou kapitolu je pobyt u vody s dětmi. Malé děti v porovnání s dospělým člověkem ztrácí více tepla, ale zároveň si i více tepla vytvářejí. Navíc jejich termoregulační mechanismy nejsou ještě zcela vyvinuté, proto se děti s extrémními teplotami vyrovnávají hůře než zdravý dospělý člověk. Kromě dostatečné hydratace by měla být samozřejmostí ochrana citlivé dětské kůže pomocí krému s vysokým ochranným faktorem (dětská kůže je slabší a méně pigmentovaná). Je třeba si uvědomit, že sluneční paprsky působí na kůži, i když si dítě hraje na břehu, v malé hloubce či plave na vodě v nafukovací hračce. Současný trh naštěstí nabízí poměrně široký sortiment koupacích oblečků včetně čepiček s ochranou zadní části krku. Samozřejmě platí pravidlo nenechávat děti u vody nebo ve vodě bez spolehlivého dozoru a používání plovacích vest a dalších pomůcek nejen u neplavců, ale i u malých plavců při jízdě na lodi, šlapadlech, člunech a podobných zařízeních.

U větších dětí navíc přibývá riziko úrazu na trampolínách a podobných skákacích atrakcích, které se poslední dobou často u vody nacházejí. Tyto atrakce se staly noční můrou ortopedů a traumatologů, protože se výraznou měrou podílejí na množství dětských úrazů, vzniklých zejména během prázdnin.

Pokud si chcete pobyt u vody opravdu užít a vrátit se domů v pořádku, respektujte zásady bezpečného pobytu u vody a ve vodě, ať vám na léto zbydou jen příjemné vzpomínky.