‚‚Někdo si může myslet, že když máme k dispozici mnohem modernější a kvalitnější snímky z družic, není potřeba kreslit Slunce ručně. To je ale omyl. My potřebujeme mít data jak z kresby, tak z družice, abychom si mohli udělat představu, jak sluneční skvrny vypadaly v době, kdy družice neexistovaly, nebo nefungovaly přesně,” popsal Eduard Plic. Kontinuální zaznamenávání dat stejnou metodou nám dle jeho slov umožňuje pochopit dění uvnitř Slunce a předpovídat hrozby, jako jsou výrony nabitých částic, které mohou zkratovat elektrické vedení. ‚‚Tento jev jsme mohli pozorovat v minulém století v USA," dodal Eduard Plic.
V České republice se kresbám Slunce věnuje jen několik hvězdáren, včetně hlavní observatoře Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově, kde se sluneční skvrny denně zaznamenávají od roku 1943. ‚‚Strojové učení člověka nenahradí, ale může upozornit na neobvyklou aktivitu," zdůraznil pedagog Martin Bulín a zároveň pochválil spolupráci s nadaným studentem gymnázia: ‚‚Spolupráce s Eduardem byla vynikající a věřím, že má ve výzkumu slibnou budoucnost."
Zdroj: SIT MP
