Jací jsou dnešní učitelé?
I pedagogové jsou úžasní a jak říkám: „Prostě naši.“ Slyšíme často, že tady probíhá změna pomaleji, než bychom chtěli, že jsou učitelé přestárlí, či dokonce kvalifikovaní učitelé chybějí. Ze své praxe vím, že jsou i učitelé nadšení, velmi erudovaní, dokáží motivovat, jít příkladem, a troufám si směle tvrdit, že to vůbec není o věku. Pracují na sobě, celoživotně se vzdělávají, sledují nové trendy ve školství. Je však pravdou, že řada učitelů obtížně přijímá jakékoli změny, mají své zaběhlé postupy, a protože za mnohými z nich jsou i výsledky učení, necítí potřebu změny. Ale to platí o každém povolání a profesi. Jaký je tedy skvělý učitel, kterého bychom si přáli pro nadané děti? Můžeme nahlédnout do profilu učitele, mnoho let připravovaného karierního řádu, který nebyl nikdy uveden do praxe nebo se podívat zvenku, například na ocenění Global Teacher Price. Zde se hovoří o učiteli, který inspiruje, to ale také není nic nového, to řekl před dvěma stoletími Charles F. Browne („Průměrný učitel vypráví. Dobrý učitel vysvětluje. Výborný učitel ukazuje. Nejlepší učitel inspiruje.“), dodnes se inspirujeme učením J. A. Komenského. Co tedy opravdu chceme po učitelích? Možná bychom jim měli více důvěřovat a nechat je dělat to, co umí.
Říká se, že fotbalu, zdravotnictví a školství u nás rozumí každý, protože s tím všichni máme zkušenost, minimálně s tou školou…co vy na to?
Smích… do školy přeci každý chodil (někteří alespoň občas)… Naštěstí je v České republice školní docházka povinná. Spoustu samozvaných „odborníků“ ví, co s tím. Ale ať si to zkusí, postavit se před heterogenní třídní kolektiv v maximálně naplněné třídě (34 žáků) a věnují se individualizovaně každému žákovi, připraví si na každou vyučovací hodinu (21 hodin týdně při plném úvazku) gradované úlohy (v několika úrovních obtížnosti) a při tom dbají o wellbeing svůj i svých žáků/studentů. Žijeme v hektické době, kdy většina rodičů je pracovně vytížena spoustu hodin denně a pak do jejich časového plánu negativně zasáhne i ředitelské volno. Kritika nám jde skvěle, ale konstruktivní návrhy řešení a jejich realizace mnohdy pokulhává. Změny chceme rychle, nejlépe včera, ale vše je nutné upracovat, nic se neudělá samo.
Jistě jste slyšela o označení „generace sněhových vloček“, o níž se poslední dobou hodně mluví. Podle definice se jedná o mladé lidi z generace Z, kteří se vyznačují zvýšenou citlivostí, jsou zaměření na sebe a zároveň přesvědčení o své výjimečnosti. Souhlasila byste s tímto označením, respektive s existencí těchto mladých lidí? Nebo je to jen výmysl novinářů, jak se též můžeme dočíst?
Jistě, slyšela jsem o nich, také jednu takovou vločku mám doma. Můj syn patří do generace z, lidí narozených v letech 1995–2010. S radostí sleduji, jak se odborně profiluje, kriticky vybírá informace, s pokorou pomáhá svým kamarádům a spolužákům, ale také padá a znovu vstává ruku v ruce s běžnými životními kotrmelci, zkrátka zkušenost je nepřenosná… ale to platilo vždy a pro všechny generace. Jako botanička mám blízko i k někdy uváděným třem skupinám citlivosti (vysokou, střední a nízkou – metaforicky: orchideje, tulipány a pampelišky; Lionetti et al., 2018; Pluss et al., 2018). Jako rodiče si takové děti vychováváme… A k další části vaší otázky – pokud vím, termín sněhových vloček poprvé použil americký spisovatel, ne novinář, Chuck Palahniuk ve svém románu Klub rváčů. Asi bych tuto generaci nenálepkovala, každý jsme jiný, a jak říkala teď na své přednášce na Mensa konferenci ředitelka ZŠ Curie Tereza Martínková, která pracuje s nadanými žáky: „Popište mi nadané dítě, a já vám ho v naší škole najdu…“
A zda jsou zaměřeni na sebe, přesvědčeni o své výjimečnosti? To úplně nevím, možná jim nechybí zdravé sebevědomí, ale pro svoji již zmiňovanou citlivost, která ještě byla přiživena covidem a izolací, se rychleji hroutí a hůře odolávají stresu, ale dost možná jsou zase tvořivější, svěží a úkoly řeší s větším nadhledem. Mají velký potenciál, ale pravda, často jím příliš nemrhají.
Hovoří se také o zvyšujících se nárocích na žáky a studenty, o jejich roztěkanosti, nesoustředěnosti, o zastaralých výukových metodách, o zbytečném memorování…co ve vás tyto diskuze vyvolávají, jak to vidíte vy?
Tady se musím učitelů zásadně zastat. Když s nimi hovořím, slýchám, že neustále snižuji nároky na znalosti žáků/studentů, bojí se zeptat na souvislosti a provázanost témat. U řady učitelů vidím v hodinách implementaci nových metod a otevřenou komunikaci s žáky, ale také spravedlivé hodnocení a často i slovní komentáře a zpětnou vazbu. Ale samozřejmě každý jsme jiný, učíme se celý život, a také neučíme pouze „ideální žáky a studenty“… V řadě oborů se také hovoří o tom, že obsah bobtná, přidávají se nové poznatky a neredukují ty méně aktuální.
Jste garantkou podpory nadání v Národním pedagogickém institutu České republiky. Jak jsme na tom s podporou nadaných v Česku? Liší se to výrazně od jiných zemí, pokud můžete srovnávat?
Záleží, kam a jak daleko se rozhlížíme. Pokud zůstaneme v Evropě, setkáme se s dvěma extrémy při podpoře nadaných žáků – orientace na výkon a vytěžení nadaných a pak naopak přílišná snaha o socio-emoční pohodu nadaných. Ideál je něco mezi. Najdeme spoustu příkladů inspirativní praxe, ale každému vyhovuje něco jiného... A v Česku na tom nejsme vůbec špatně, jen je potřeba, aby se téma podpory nadání skutečně stalo veřejným tématem, a docházelo k účinnému propojení všech aktérů, kteří mohou přispět.
Co je vaší agendou v NPI ČR? Co vše NPI ČR dělá, na jakých projektech pracuje?
Garantuji téma podpory nadání napříč úkoly NPI ČR (Krajští koordinátoři podpory nadání, lídr školy, revize RVP, poradenství, digitalizace, kariérové poradenství aj.), ale i směrem ven, o čemž konečně svědčí i tento rozhovor. Připravujeme dokument Podpora nadání v NPI ČR, kde všechny tyto aktivity popisujeme. Vertikálně tedy komunikujeme s MŠMT, včetně nastavení Platformy nadání MŠMT a NPI ČR, která poprvé zasedla v dubnu 2024. Dále facilituji a vedu skupinu Krajských koordinátorů podpory nadání, kteří jsou ve všech krajích ČR. Aktualizují a rozšiřují Krajské sítě podpory nadání, propisují na web www.talentovani.cz aktuality, akce do kalendária, newslettery, infotexty aj. Poskytují školám individualizovanou a skupinovou podporu, pomáhají nastavit systém podpory nadání, a propojují aktéry v kraji. Prezenčně se setkávají 2x ročně, rovněž 2x ročně organizují ve svých krajích zasedání Krajských koordinačních skupin sdružujících hlavní aktéry podpory nadání, pořádají kulaté stoly, ale i vzdělávací programy s tématem nadání.
Dále v NPI ČR spolupořádáme Mensa konferenci, pořádáme Setkání Národních skupin podporujících nadání. Prostřednictvím e-learningu podporujeme školní koordinátory podpory nadání a pedagogické pracovníky ve školách, vytváříme nový e-learning pro školního koordinátora podpory nadání, připravujeme metodické materiály. Vydáváme 2 čísla ročně recenzovaného odborného časopisu Svět nadání. A pro všechny zájemce jsme připraveni diskutovat téma podpory nadání v online Pátečním povídání o nadání. Připravujeme i kurz pro zahraniční učitele či vzdělávací kurzy pro Smart Akcelerátory.
Plzeňský kraj se intenzivně zasazuje o to, aby byl inovativním regionem, a v rámci rozvoje inovačního ekosystému je důležitá i podpora talentů. Té se region věnuje již 13 let, zejména pořádáním různých olympiád, soutěží a letních kempů. V rámci ekosystému PINE, má své místo SIT Port, Centrum robotiky i Středisko volného času RADOVÁNEK. Je to za vás dost?
Je dobře, že se snažíme… Jestli je to dost? Já nevím, zeptejte se nadaných, třeba na GoHigher Café… Ptát se můžeme: Co by ještě potřebovali, co jim chybí… V čem si pomohou sami, a kde by uvítali naši intervenci. Vůbec se neptáte na podporu nadání ve školách. Krajská koordinátorka podpory nadání NPI ČR nastavuje každý rok systém podpory nadání v pěti školách, vypisuje vzdělávací programy a také nabízí stáže. A je kde se inspirovat. Z celé republiky směřují na „nachytření“ do ZŠ a MŠ Holoubkov, 28. ZŠ Plzeň. V ZŠ Klatovy – Čapkova ul. bylo natáčeno inspirativní video o systému podpory nadání. A jejich barevné hodiny a barevné semináře inspirují řadu škol. MŠ Štěnovice slouží jako příklad inspirativní praxe ČŠI, a paní ředitelka byla součástí týmu řešící metodiku pedagogické diagnostiky podpory nadání v MŠ. A takto bychom mohli pokračovat dál…
V rámci projektu Smart Akcelerátor Plzeňského kraje III je podpora jednou z klíčových aktivit. Pod značkou GoHigher se pracuje na budování komunity talentů, mladí si na exkurzích a setkáních nejen předávají zkušenosti ze studia, stáží nebo soutěží, ale také se přátelí, což mnohdy bývá pro mladé nadané lidi těžké…
Vezmu to od konce, nevím, jak je pro mladé lidi těžké navzájem komunikovat. Jen to dělají jinak, používají sociální sítě, internet aj. A my na to koukáme ze své perspektivy. Jsem příznivcem prezenčního setkávání. Za mě tedy prima, že se nadaní chtějí scházet, povídat si, společně plánovat, sdílet své zkušenosti… A možná také, že i nás u toho občas uvítají.
