Co přinesla konference Inteligentní specializace regionu 2024?

V úterý 11. června se uskutečnil již 5. ročník konference Inteligentní specializace regionu s podtitulem Spolupráce, otevřenost a udržitelnost – příležitosti pro výzkum, vývoj a inovace v Plzeňském kraji, který i tentokrát představil zajímavé hosty z regionu i mimo něj a přilákal rekordních 142 účastníků. Jaké spíkry konference představila a jaká témata mezi odborníky, výzkumníky, podnikateli nebo stakeholdery rezonovala?

Výzkum a vývoj

Hlavními řečníky letošní konference, již pořádá Plzeňský kraj ve spolupráci s Regionální rozvojovou agenturou Plzeňského kraje, byli ekonom, předseda Národní rozpočtové rady a člen Národní ekonomické rady Mojmír Hampl, hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil, rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková, podnikatelka, mentorka a prezidentka České manažerské asociace (ČMA) Olga Girstlová a výkonná ředitelka a viceprezidentka ČMA Hana Šmejkalová. Na konferenci se představil i generální komisař české účasti na světové výstavě EXPO 2025 v japonské Ósace Ondřej Soška.

Úvodu se ujal hejtman Plzeňského kraje Rudolf Špoták, který zdůraznil, že výzkum a výzkum jsou pro region velmi důležité a kvitoval, že z kraje pochází dva ministři, z regionu vedle ministra kultury nově pochází také ministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek, který se konference bohužel nemohl účastnit, protože na vládě jednal o rozpočtu pro svůj rezort. Špoták vyzdvihnul také význam pořádané konference, na níž v minulých ročnících zazněla celá řada důležitých témat a predikcí, a to i ohledně umělé inteligence: „V minulosti jsme mluvili o AI a podívejte, jak její význam pokročil. Těším se na letošní témata a řečníky.“

Dopolední blok přednášek zahájil ekonom Mojmír Hampl, který přednášel na konferenci Inteligentní specializace regionu již v roce 2022 a už tehdy se zaměřil na téma deglobalizace. Na začátku ceněný ekonom pochválil skvělou organizaci konference a ocenil také komunikaci s Filipem Uhlíkem, ředitelem ze spolupořádající organizace, Regionální rozvojové agentury Plzeňského kraje. Vrátil se ke své přednášce z roku 2022 a uvedl, že byly jeho předpoklady správné, tedy že nevidí dobré globalizační tendence, dokázala jeho letošní přednáška Deglobalizace – jak daleko se pohnula za poslední dva roky? Z čísel vyplývá, že index globalizace byl v Česku v období 1993-2008 výrazně vyšší než v sousedním Německu i obecně ve světě. V letech 2009-21 už byl se světem srovnatelný. Globalizace klesá s nárůstem protekcionismu, geopolitického rizika a fragmentace a podle Hampla jsme ještě nedosáhli vrcholu. Rozdíly v geopolitických vazbách jednotlivých zemí působí jako překážka obchodu. Dopady geopolitické fragmentace v mezinárodním obchodě však nejsou stejné pro všechna odvětví. Největší účinky se soustřeďují do několika odvětví (dopravní prostředky, potraviny a nápoje).

„Zatímco během finanční krize v letech 2008/2009 jsme byli svědky poptávkové krize, dnes naopak poptávku nestíháme, ať už z organizačních, technických, logistických nebo geopolitických důvodů. Nyní chceme investovat v zemích, které nám jsou blízko geograficky i geopoliticky, to jsme dříve moc neřešili,“ uvedl Hampl, který hovořil také o podepsání IRA (Inflation Reduction Act) Joem Bidenem v sprnu 2022, který měl zásadní význam nejen pro USA. USA v tomto dokumentu poprvé systematicky prohlásily, že nechtějí prohlubovat globalizaci a chtějí opět vyrábět na své půdě, což podpořily pobídkami ve výši 700 mld. dolarů, což je sdílená politika napříč kongresem, ať už vyhrají republikáni, nebo demokraté. „Pokud jsou omezené zdroje, řešíme, jestli bude máslo, nebo zbraně. V Evropě zatím nechceme prioritizovat, chceme obojí, takže narůstá veřejný dluh. Všichni věříme, že to v budoucnu splatíme i s úroky. Obrana, digitalizace, dekarbonizace. Hrajeme hru, že všechny tyto priority ufinancujeme, ale to ufinancovat nelze,“ uvedl Hampl. „Problém každého socialismu je, že vám brzy dojdou cizí peníze," zakončil Hampl své vyprávění výrokem Margaret Thatcher.

Rektorka Univerzity Karlovy, profesorka Milena Králíčková, hovořila na téma Internacionalizace ve výzkumu. Ve své prezentaci představila aktivity nejstarší české univerzity, která se v nedávno zveřejněném prestižním žebříčku QS World University Rankings 2025 umístila na 246. místě. Králíčková prozradila, že někteří vládní představitelé by si představovali, aby UK, nejstarší univerzita ve střední Evropě, byla v první stovce, ale to i vzhledem k financování není reálné. Králíčková hovořila o podfinancování českého vysokého školství (vyčíslené na 10-11 mld. korun!), které „stále ještě funguje“ zejména díky zahraničním studentům, jež platí školné za výuku v cizím jazyce (v češtině je i pro cizince zdarma). Na UK studuje 50 tisíc studentů, přičemž 10 tisíc z nich přijíždí ze zahraničí, a to ze 110 zemí světa. Polovina z nich studuje v češtině, polovina v angličtině. Králíčková také zmínila obor Špičkový výzkum. První ženská rektorka ve své prezentaci zmínila také vědeckou spolupráci MFF UK a NTC, letošní memorandum o spolupráci, které UK, ČVUT a ZČU podepsaly s americkým gigantem IBM i významný projekt Chaperon a působení finského profesora Hemminkiho v Biomedicínském centru v Plzni. Králíčková zdůraznila důležitost zahraničních spoluprací. BREXIT podle ní zapříčinil pokles zahraničních studentů, ale ne vědecké spolupráce: „Vědecká práce i vzdělávání musí být propojeno se zahraničním, jinak nemůže růst.“

Podnikatelka, mentorka a prezidentka ČMA Olga Girstlová představila s kolegyní Hanou Šmejkalovou, viceprezidentkou ČMA a její výkonnou ředitelkou, činnost České manažerské asociace. Ta podporuje udržitelné podnikání a tvoří platformu pro mladé technologické firmy, které potřebují poradit, jak ustát růst a vytvořit funkční management. Před zahájením konference se obě zkušené manažerky sešly s hejtmanem Špotákem a prodiskutovaly možnou spolupráci. Olga Girstlová je totiž také zakladatelkou Letního podnikatelského kempu pro mladé lidi z dětských domovů, jejichž programem za 9 let formou Regionálních podnikatelských kempů v rámci celé ČR prošlo přes 160 mladých lidí.

Druhý blok prezentací odstartoval hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil, jehož tématem byla Udržitelnost a společenská odpovědnost – výzva pro konkurenceschopnost. Navrátil, který pochází z Orlové, papírově nejhoršího místa pro život v republice, hovořil mj. o tom, v jakých oblastech je Česko, které si v indexu prosperity lehce pohoršilo z 13. místa (2022) na 15. pozici (2023), hodnocené pozitivně (digitalizace, zdraví, bezpečnost) a v jakých má nedostatky (životní prostředí, prostředí pro podnikání, dostupnost bydlení). Co se týče produktivity, je Česko srovnatelné s Německem nebo Dánskem, zaostáváme ale v ziskovosti (jsme na 50 %), hi-tech technologie nevyvážíme, jsme subdodavatelé. V Česku je hodně zahraničních vlastníků, ve formě dividend se vrací jen 2 %. Navrátil nastínil i další důležité téma, a to neuvěřitelně fragmentovaný veřejný sektor. Česko má téměř dvojnásobnou populaci oproti Dánsku, ale několikanásobný počet obcí (200 v Dánsku vs. 6300 v Česku), což není efektivní. Navrátil také nastínil, jak jsme na tom ve srovnání s okolními zeměmi, co se týče např. výše platů (45 % ve srovnání s Německem), robotizace nebo věku odchodu do důchodu. Od roku 2010 v Česku klesla pracovní síla o 600 000 pracovníků, klesá dál. Nad 65 v Česku pracuje jen 7 % lidí, v Německu je to 9 %, v USA 19% a v Japonsku neuvěřitelných 26 %. Negativně Navrátilova přednáška ale nevyzněla. „Jsme jedna z nejkreativnější a nejtalentovanějších zemí“, uvedl navzdory ne zcela pozitivním číslům a prognózám, o které se na konferenci podělil s publikem.

Následovalo vystoupení krajského RIS3 manažera Milana Edla, který představil projekt Smart Akcelerátor Plzeňského kraje III. Po něm se čtveřice řečníků ve složení David Navrátil, Hana Šmejkalová, Mojmír Hampl a Rudolf Špoták pustili do panelové diskuze s podtitulem Otevřenost a udržitelnost jako příležitost pro ekonomický rozvoj Plzeňského kraje. Jak stát a regiony nakládají s finančními přebytky na svých účtech? Proč máme v zemi násobně více obcí než daleko menší severské státy, které jich mají třetinu a fungují efektivněji?

V diskuzi se hovořilo o tématech, která nadnesli řečníci ve svých přednáškách. David Navrátil rozvinul téma malých českých obcí, které mají trochu peněz, jsou v přebytku (letos přebytek 70 milionů jen za první tři měsíce roku 2024), ale neví co s nimi, na větší investice prostředky nemají, stát si ale na provoz půjčuje. Mojmír Hampl uvedl zákon z roku 2000, který stanovil, že další nově vznikající obce musí mít alespoň 1000 obyvatel. Ptal se publika, kolik si myslí, že takových obcí od roku 2000 vzniklo. Žádná. Kdyby v Česku byly obce jen nad 1000 obyvatel, stát by ročně ušetřil 10-15 miliard. I čtyřicetimilionové Polsko má méně obcí než Českou (jen 2000), ale vláda do toho „nechce říznout“, je to nepopulární téma a není vůle. „V našich obcích nemá nikdo motivaci investovat, u nás je referendum vlastně nástroj, jak říct ne. Chceme jezdit po dálnicích, ale nechceme, aby je někdo stavěl u nás,“ posteskl si Hampl, který nadnesl téma vysokorychlostních tratí. Ty jsou pro českou infrastrukturu zásadní, ale obce je nechtějí, pokud nebudou stavět u nich, což z logiky věci nebudou.

Rudolf Špoták chválil Plzeňský kraj, který má za něj nejlepší polohu ze všech krajů v Česku, protože leží na hranici s Německem a vtipkoval: „Až se postaví Berounský tunel mezi Plzní a Prahou, cesta potrvá jen 43 minut. Z Plzně se řídí všechno, v Praze jsou jen kanceláře.“ Špoták dále přemítal nad tím, zda neplodí aktivita starostů a hejtmanů spíše starosti, když je rozpočet daný a ekonomické chování není nijak motivováno. Zároveň uvedl, že pokud krajské samosprávy nebudou mít více pravomocí, nejsou třeba. David Navrátil v diskuzi hovořil o důležitosti spolupráce soukromého a veřejného sektoru, který staví mantinely. „Když ale podnikatelé a stakeholdeři vidí, že státní správa něco podporuje, zastříhají ušima,“ reagovala Hana Šmejkalová.

V odpoledním bloku byl prostor pro čtyři kulaté stoly. Workshop Open Innovation Jana Naxery byl zaměřený na využití neotřelých technik „otevřené inovace“ pro posílení inovačních aktivit ve firmách, výzkumných organizacích i veřejné sféře a zúčastnili se ho také Lenka Palánová a Zbyněk Doležal z BIC Plzeň a research developer Jaroslav Šíp z ČVUT Praha. Filip Uhlík se věnoval Internacionalizaci ve vzdělávání, výzkumu a spolupráci a ke svému kulatému stolu přizval i Janu Ovsjannikovou (ZČU), Milana Štengla (Biomedicínské centrum) a Ditu Sládkovou (NTC). Kateřina Podaná pro účastníky připravila Pitching Session aneb Kdo je kdo?, díky níž všichni přítomní z řad zástupců firemního sektoru včetně start-upů a spin-offů, výzkumných organizací i veřejné správy získali přehled o aktivních hráčích v oblasti výzkum, vývoj a inovace v Plzeňském kraji a zároveň měli možnost se také představit, nabídnout své know-how a domluvit se na dalších společných projektech. Jaké kroky dělá Západočeská univerzita v Plzni v tématu udržitelnosti? Jaká jsou očekávání a jakou roli hraje ZČU při rozvíjení tématu udržitelnosti v regionu? To prodiskutoval Milan Edl ve svém workshopu Udržitelnost ve vysokoškolském vzdělávání s kolegy ze Západočeské univerzity v Plzni, profesory Janem Váně a Dušanem Lužným.

Realizováno v rámci projektu Smart akcelerátor Plzeňského kraje III, reg. č.: CZ.02.01.02/00/22_009/0008121

Co přinesla konference Inteligentní specializace regionu 2024?

Chyťte příležitost!