Ohrožení firem z oblasti automotive v Plzeňském kraji je přitom specifické, neboť se často věnují například výrobě dílů a doplňků, které nejsou součástí například motoru nebo palivové soustavy. Nevisí nad nimi tedy například hrozba útlumu kvůli elektrifikaci. „Vyšlo najevo, že firmy nejvíce trápí enormní skokový nárůst vstupů, tedy energií, nákladů na materiál i personálních nákladů, spojený s nedostatkem kvalifikovaných zaměstnanců,“ dodal Filip Tikal s tím, že společnostem chybí také transformační strategie.
I přesto však automotive průmysl zůstává pilířem tuzemské ekonomiky a podle údajů Sdružení automobilového průmyslu AutoSAP tvoří přes 9 % českého HDP. V Plzeňském kraji působí 38 subjektů s více než 50 zaměstnanci, jejichž produkty se v automotive uplatňují, většina z nich navíc zaměstnává více než 100 lidí, čímž jsou pro kraj významné i z hlediska trhu práce.
Velkou výzvu a zároveň otazník, na nějž je třeba odpovědět, představuje pro automobilové odvětví legislativa ESG (Environmental, Social, Governance). Hodnotí dopad na okolní prostředí, sociální problémy i dopady podnikání a v současnosti se týká jen velkých společností, pro něž platí směrnice NFRD o nefinančním reportingu a které budou muset reportovat už za fiskální rok 2024. Postupně se však povinnost rozšíří i na menší i malé podniky. O ESG reportingu, který ukáže, jak na tom firmy jsou, se i proto hovoří jako o současném byznysovém fenoménu.
Z několika úst během jednání zaznělo, že povědomí o ESG by mělo být větší. „Je potřeba vzdělávat veřejnost. Když se setkáváme s klienty a oblast ESG s nimi řešíme, často zjišťujeme, že už řadu věcí vlastně dělají, ale nevědí o tom,“ konstatoval Tomáš Lorenc za UniCredit Bank, podle kterého bankéři rozlišují dopady ESG na velké výrobce a na jejich dodavatele. „Velcí výrobci mají závazky ohledně udržitelnosti a uhlíkové stopy, jejich cíl je být do roku 2050 ideálně na nule, dílčí cíle například do roku 2030 zvyšovat prodej bezemisních vozů. Tlak na velké firmy se ale projevuje i u jejich dodavatelů, a to například při výběrových řízeních, v nichž mohou mít dodavatelé, kteří se ESG věnují, výhodu,“ uvedl.
Aby firmy více zapojil do péče o životní prostředí, vytvořil Plzeňský kraj v letošním roce novou značku Zdravá krajina partner projektu, kterou za Odbor životního prostředí představil Josef Sýkora. „Značka má propojovat samosprávy, veřejné subjekty a soukromý sektor od velkých firem po mikropodniky, které mají snahu podporovat zdravou krajinu a pozitivně ji ovlivňovat,“ řekl.
Příkladem může být společnost IDEAL Automotive Bor, která se podílela na rozšíření pastevního areálu v přírodní rezervaci Janovský mokřad nedaleko dálnice D5 u Nýřan. Pastevní plocha divokých koní se i díky ní rozšířila o 4,6 ha a zvýší biodiverzitu především rostlinných společenstev a bezobratlých živočichů.
„Ačkoliv firmy v současnosti nemají kromě bankovnictví žádnou povinnost reportovat ESG, mnoho z nich to dělá. Věříme, že naše nová značka získá časem váhu a bude vypovídat o tom, že zapojení firmy dělají něco pro své okolí. V rámci ESG reportingu bychom jim rádi nabízeli materiály, které budou moci používat například ve výročních zprávách. Automotive a zdravá krajina se na první pohled možná vylučuje, ale symbióza by se hledat měla,“ dodává Josef Sýkora.
Článek vznikl v rámci projektu Smart Akcelerátor Plzeňského kraje III, reg. č. CZ.02.01.02/00/22_009/0008121.
